O přístupu orientovaném na řešení

Možná máte osobní, či zprostředkované zkušenosti s terapeutickým sezením. Případně jste se mohli dozvědět z filmů, či seriálů, jak by takové "správné" sezení mělo vypadat. Situace je ale trochu složitější. 

Místo spoluvytváření problému, spoluvytváření řešení

V první řadě je potřeba říci, že existuje celá škála terapeutických přístupů. Přístup orientovaný na řešení - Solution focus brief therapy (zkráně SFTB, nebo SF) je ten, který se řadí mezi postmoderní přístupy. Její hlavním rozdílem od ostatních přístupů (humanistických, či psychoanalýzy) je orientace na preferovanou budoucnost, zdroje a případné výjimky, na rozdíl od analyzování problému. SFTB klade důraz na klienta, jazyk a efektivitu. Díky tomu dochází ve srovnání s ostatními přístupy k poměrně rychlému zlepšení u klienta, a to za nízkého počtu sezení. V rámci terapie pak máme rozděleny expertní role: pracovník je expertem na proces a klient je expertem na svůj život a řešení. Obecně však určitý terapeutický přístup (a především terapeut) nemusí sednout každému, nedá se tedy říct, pro koho je jaká terapie vhodná.

Historie a současnost

Kořeny SFTB lze vystopovat ve Spojených státech v 60. a 70. letech u systemické krátké terapie, která vycházela z práce Gregoryho Batesona a Miltona Ericksona. Za přímé zakladatele SF přístupu považujeme Insoo Kim Berg a Steve de Shazera, kteří založili v roce 1978 Brief Family Therapy Center (BFTC) . Od 90. let se SFTB rozšířila do Evropy a zbytku světa, od devadesátých a nultých let se rozvíjí i v České republice. U nás se mohou zájemci u tuto metodu vzdělávat v rámci Dalet institutu a dále v některých dalších institucích nabízejících vzdělání v postmoderních přístupech. Přístup orientovaný na řešení je již delší dobu přijímán jako svébytný psychoterapeutický směr (jak ve světě, tak u nás). Psychoterapeutický výcvik orientovaný na řešení (Dalet) je akreditován jak v České, tak Evropské asociaci pro psychoterapii.

Teoretické ukotvení

Jako každý přístup, má i SFTB teoretické ukotvení. Čerpá s poznatků sociálního konstrukcionismu, konstruktivismu, teorie jazyka a postmoderny. I přes robustní teoretickou základnu a metodologii je pro SFTB typické, že terapeut s klientem si vytváří specifický slovník (vzešlý od klienta) i specifický způsob práce (užitečný pro klienta). Na rozdíl od ostatních přístupů nám pak teorie neslouží k pochopení situace klienta, ale k uvědomění si, že jedině klient sám může porozumět svému světu a zároveň najít klíč k řešení svého problému.

Výzkumy

Jako každý jiný přístup, tak SFTB podléhá zkoumání účinnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně mladý způsob práce, tak zatím nejsou robustní výzkumy z České republiky, ale pouze výzkumy ze zahraničí. Z výzkumů pak vyplývá, že účinnost je srovnatelná s ostatními psychoterapeutickými přístupy s některými specifickými rozdíly oproti ostatním:

• vysoká účinnost u depresí, úzkostí a vztahových zakázek

• rychlý nástup změny (po 2 - 3 sezení)

• nižší průměrný počet sezení (3 - 8)

Zdroje: Gingerich & Peterson (2013), Vermeulen-Oskam et al. (2024), Cooper, Mowbray, Ali et al. (2024) a další

Literatura

De Shazer, Dolan: Zázračná otázka 

De Shazer: Klíče k řešení v krátké terapii 

Zatloukal, Vítek, Věžník, Žákovský: Spoluvytváření změn: různé podoby přístupu zaměřeného na řešení v teorii, v praxi a ve výzkumu 

Berg, Miller: Zázračná metoda 

Zatloukal, Žákovský: Teorie tří květin